Co dělá sportovní ředitel (Directeur Sportif) na Grand Tour?

Fanoušci cyklistiky znají jezdce. Možná poznají i pár trenérů nebo mechaniků. Jakmile ale přijde řeč na sportovního ředitele – často označovaného jako Directeur Sportif nebo zkráceně DS –, zůstává jeho práce trochu záhadou. Je to řidič? Stratég? Chůva?

Jak se ukazuje, je to všechno dohromady – a ještě mnohem víc.

Není to zrovna práce plná lesku, ale bez ní by tým nefungoval.

V nejnovější epizodě podcastu Nduranz jsme si povídali se Samem Bewleym. Bývalý profesionální cyklista a dvojnásobný olympijský medailista dnes působí jako hlavní sportovní ředitel týmu Israel-Premier Tech (IPT). Prozradil nám, jak to na Grand Tour vypadá v zákulisí.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde. Nebo čtěte dál a přečtěte si to nejzajímavější.

Týmy potřebují víc sportovních ředitelů

V zákulisí Grand Tour se toho děje tolik, že IPT neposílá na závod jednoho sportovního ředitele, ale rovnou tři. Není to nic výjimečného: většina týmů má dva až tři DS plus trenéra a další členy realizačního týmu.

IPT své sportovní ředitele označuje jako DS1, DS2 a DS3. Role mají jasně dané, ale zároveň se úzce prolínají.

Role DS1: výkon jezdců a strategie

Na Giru 2025 byl Bewley v roli DS1. Jeho práce začala už měsíce předem – v březnu byl v Itálii, projížděl trasy etap a dělal obhlídky.

Jakmile závod začal, přesunula se jeho pozornost k jezdcům: každý večer po etapě s nimi mluvil, sedal si s nimi nad záznamy a upravoval plány.

„Vaší hlavní starostí jsou jezdci. Po každé etapě rozebíráte, jak to šlo, co jsme mohli udělat líp, co se povedlo, a snažíte se to promítnout do strategie na další den.“

Role DS2 a DS3: logistika, lahve a řízení v konvoji

V IPT berou DS2 a DS3 na sebe větší část logistiky a provozu: organizaci personálu, stanovišť s lahvemi a občerstvovacích zón. Zároveň mají na starosti většinu řízení v závodním konvoji.

Letos byl Bewley na Tour de France v roli DS2. Je to náročná práce a on sám přiznává, že vděku se za ni moc nedočkáte.

DS2 a DS3 jsou třeba ti, kdo odjedou 20 km po úzké silnici do občerstvovací zóny – aby si tam nakonec ani jeden jezdec lahev nevzal.

Co vozí v autě? Bewley říká, že u sebe má vždycky iPad s VeloViewerem, zvýrazňovače a nejméně pět seznamů se statistikami. A k tomu jednu ledovou kávu (vmáčknutou mezi lahve jezdců) na závěr etapy, kdy udeří únava.

Práce DS je vyčerpávající

Jako bývalý jezdec WorldTour má Bewley na srovnání obou rolí plné právo. A překvapivě říká, že práce v zákulisí je únavnější než samotné závodění.

„Myslím, že jako sportovní ředitel jsem unavenější. Je to samozřejmě jiný typ únavy. Nohy mě tolik nebolí, ale vůbec nemáte možnost vypnout. Jedete od časného rána do pozdní noci, plánujete další den nebo další etapy a řešíte spoustu logistiky.“

Řízení v závodním konvoji je stres na maximum

Nejvíc nervy drásající částí jeho práce na Tour de France bylo pro Bewleyho právě řízení v konvoji.

A má proč být nervózní: nehody se stávají.

Letos Bewley za jízdy škrtl o jiné auto. Sportovní manažer týmu, který měl na starosti vysílačku, přesedl do druhého vozu. Bewley ale zůstal půl hodiny trčet u krajnice, než mechanici dali auto do provozuschopného stavu. Do cíle to ten den auto nakonec vůbec nestihlo.

„V těch stoupáních je to šílené. Projíždět mezi stovkami tisíc lidí po silnici sotva široké jako auto… Je to nebezpečné a divím se, že se to nestává častěji, že někdo dostane autem.“

Zajímavost: Kromě mechaniků na kola mají týmy na Tour de France za konvojem ještě automechaniky a odtahové vozy. V podstatě je to konvoj, který jede za konvojem!

Umět se přizpůsobit: jak DS reagují na nepředvídatelnost závodu

Sportovní ředitelé jdou do každé etapy s propracovaným plánem. Ten ale musí být zároveň pružný. Bewley říká, že podle vývoje závodu – a podle toho, kdo má na sobě žlutý dres – někdy musí přes vysílačku měnit plán ze sekundy na sekundu.

Platí to hlavně na Tour de France, kde jezdci podle jeho slov „závodí jako šílenci“ a týmy brání i jezdce, který je v celkovém pořadí devátý.

Existují ale i plány, o kterých jezdci vůbec nevědí.

Letos na Giru bylo jejich cílem dostat Dereka Geeho do Top 5 celkového pořadí. Podařilo se (Gee dojel čtvrtý!). Jaká byla Derekova strategie doplňování energie na Giru, se dočtete zde.

Sportovní ředitelé ale měli připravený i plán pro případ, že by Gee v některé z úvodních etap spadl. Ten jezdcům nesdělili, protože chtěli udržet pozitivní naladění – v hlavě ho ale mají vždycky.

Za závodní strategií stojí výdej energie

Jádrem závodní strategie je hospodaření s energií – a nejde jen o samotný výkon ve wattech, ale o to, jak jezdci šetří a utrácejí své omezené energetické rezervy napříč jednotlivými etapami. Sportovní ředitel proto musí neustále myslet dopředu a rozhodovat tak, aby vyvážil dnešní úsilí s tím, co přijde zítra.

Bewley to ilustruje na příkladu: jsou etapy, kde počítají s únikem. Pak ale ujedou 50 km a je jasné, že úniku se prosadit nepodaří. V tu chvíli může jezdcům říct, ať v úniku tolik nepracují – lepší je energii ušetřit na další den.

„Spousta rozhodnutí se točí kolem výdeje energie. Už teď musíme myslet na zítřek.“

Právě proto, že je hospodaření s energií tak zásadní, spolupracují týmy úzce s nutričními specialisty, aby jezdci měli dost energie.

Palivo pro strategii: spolupráce s nutričním specialistou

Plán doplňování energie sestavuje týmový nutriční specialista, ale do praxe ho převádí DS – podává lahve, hlídá příjem a v průběhu závodu dělá úpravy za pochodu.

Když má být například horko, využije DS informace od nutričního specialisty a upraví počet podávaných lahví. Také rozhodne, jestli je lepší je podat na 90., nebo až na 120. kilometru.

Informace přitom putují oběma směry.

DS dodá nutričnímu specialistovi klíčové logistické údaje – třeba kde jsou občerstvovací zóny – a ten z nich vychází při tvorbě plánu.

Někdy ale věci nevyjdou podle plánu: například když kvůli bočnímu větru není možné jezdcům v občerstvovací zóně palivo předat. Nutriční specialista pak plán upraví – třeba tak, že na dalším stanovišti dostanou místo Nrgy Drink 45 rovnou Nrgy Drink 90.

Přečtěte si také: Tipy od Nicki Strobel, nutriční specialistky WorldTour týmu.

Psychická stránka věci: práce s týmovou dynamikou

Bewley ukončil kariéru až na konci roku 2022, takže si dobře pamatuje, jak vyčerpávající Grand Tour je. Právě to mu pomáhá v jednání s členy týmu.

„Myslím, že velká část té práce je porozumět tomu, jak se jezdci cítí. Vycítit, kdy potřebují prostor a kdy si naopak chtějí promluvit. Někdy máte jezdce, který je trochu podrážděný a ozve se při rozborech. Jde o to uvědomit si, že ti kluci jsou prostě tak unavení, že se snadno necháte strhnout emocemi.“

Na týmové dynamice záleží

Bewley říká, že cyklistika je zvláštní sport: přestože jde o týmový sport, vítěz je vždycky jen jeden. Ano, vítěz ví, že vyhrál díky práci svých spolujezdců – na stupních vítězů ale stojí sám.

Právě proto tvoří práce s emocemi jezdců a se skupinovou dynamikou obrovskou část jeho práce.

„Jde o to budovat ve skupině dobrou kulturu a dostat jezdce do bodu, kdy se ztotožní s týmovou strategií i s úspěchem jednotlivce, který z jejich práce vzejde.“

Chcete slyšet víc? Poslechněte si celou epizodu podcastu.