Monitoring glykémie v tréninku a v závodě: jak vytrvalec s diabetem 1. typu využívá CGM

Pro vytrvalostní sportovce s diabetem 1. typu nikdy nejde jen o sacharidy. Jde o to vědět, kde se vaše glykémie právě nachází, kam míří a jak rychle se mění – a to všechno zvládnout současně s tréninkem nebo závodem.

Poloprofesionální triatlonista s diabetem 1. typu Riccardo Raso vysvětluje, jak si hlídá glykémii v tréninku i v závodě, proč si víc než jednotlivých čísel cení trendových dat a jak používá upozornění z CGM jako podporu při rozhodování – ne jako rušivý element.

Celá série:

1. Mindset sportovce s diabetem 1. typu
2. Sacharidová superkompenzace při diabetu 1. typu
3. Plán doplňování energie a hydratace v triatlonu
4. Monitoring glykémie v tréninku a v závodě (tento článek)
5. Úpravy příjmu energie podle hodnot glykémie

Proč jsem se senzorům zpočátku bránil

Zpočátku jsem se používání externích senzorů pro sledování glykémie hodně bránil. Připadal jsem si u toho jako hybridní humanoidní robot a v roce 2015 byli lidé s přístroji připevněnými na těle pořád vnímáni jako „divní“. Navíc tehdy ještě nebyla zdravotnická lepidla dost spolehlivá na to, aby vydržela silné pocení nebo plavání bez neustálých obav.

Právě tyhle okolnosti mě donutily vypěstovat si dovednost, kterou dodnes – přestože znám spoustu lidí s diabetem 1. typu – považuju za poměrně vzácnou: dokážu odhadnout svoji glykémii s odchylkou zhruba 4–6 mg/dl oproti měření z kapilární krve, a to bez senzorů a přístrojů. Tenhle předpoklad je důležitý, protože mi umožňuje dělat jasnější a klidnější rozhodnutí pod závodním tlakem.

Přechod na CGM – bez ztráty vnímavosti

Dnes už nicméně používám Dexcom G7, který je široce považovaný za jeden z nejpřesnějších dostupných systémů CGM (kontinuální monitoring glykémie) v péči o diabetes.

Nejvíc mi ale nezáleží na absolutním čísle v jednom okamžiku, nýbrž na směru a rychlosti změny – tedy jestli je glykémie stabilní, pomalu klesá, nebo stoupá příliš rychle.

Díky tomu dokážu problémy předvídat dřív, než začnou omezovat výkon, a schopnost vnímat trend glykémie vnitřně s velmi malou odchylkou mi umožňuje rozhodovat se cíleněji.

Během závodů si monitoring záměrně držím co nejjednodušší a nereaguju přehnaně na krátkodobé výkyvy.

Praktická omezení monitoringu glykémie

Z praktického a technického hlediska existují určitá omezení daná integracemi a API. V praxi platí, že pro zobrazení dat z Dexcomu G7 na hodinkách Garmin nebo cyklopočítačích Edge musí na kompatibilním chytrém telefonu běžet aplikace Dexcom G7 a telefon musí zůstat v dosahu Bluetooth (funguje totiž jako autorizovaný můstek).

Aktivní mobilní datové připojení není pro samotné přemostění přes Bluetooth nutné, byť se internetové připojení může podle nastavení využívat pro cloudové funkce.

Přímé propojení s chytrými hodinkami je zatím dostupné jen u Apple Watch. Ty ale ve srovnání se specializovanými sportovními hodinkami postrádají některé pokročilé funkce, které vytrvalostní závodění na vysoké úrovni obvykle vyžaduje.

Monitoring glykémie v závodě bez telefonu

Protože si v závodě obvykle nechci brát telefon, řeším to externí čtečkou Dexcom G7 Receiver, kterou mám vždy po ruce.

• Na kole: upevněnou v držáku.
• Na běhu: přemístím ji do závodního pásu s pouzdrem.

V pouzdru vozím i inzulin a na vnějších úchytech dva gely Nduranz Nrgy Gel 45 (každý 45 g sacharidů) jako nouzový zdroj sacharidů.

Tenhle záložní přístup se hodí i sportovcům bez diabetu – i jim se totiž může stát, že jim výživa na kole nebo běhu vypadne nebo se ztratí, takže mít plán B dává vždycky smysl.

Jak používám upozornění z CGM v tréninku a v závodě

Používám alarmy i prediktivní upozornění Dexcomu G7. Mám je nastavené jako systém pro podporu rozhodování (včasný signál + trend), ne jako něco, co mě nutí k neustálým „mikrokorekcím“.

Během běhu se hodně spoléhám na vnímání a závodní cit. Když čtečka pípne, ještě to nutně neznamená, že jsem „v problémech“.

Často taková upozornění signalizují jen to, že se mění trend a že bych se měl rozhodnout dřív, než bych to udělal jinak – například přidat malou sacharidovou korekci nebo použít předem připravenou inzulinovou strategii.

Dexcom G7 nabízí:

• prahová upozornění (vysoká / nízká hodnota),
• prediktivní upozornění,
• upozornění na rychlost změny.

Pro vytrvalostní sporty je nejdůležitější prediktivní upozornění:

• Urgent Low Soon (prediktivní): Dexcom vás dokáže varovat zhruba 20 minut předtím, než podle predikce dosáhnete hodnoty 3,1 mmol/l (55 mg/dl), takže máte čas jednat včas místo pozdní reakce.

Tohle je něco jiného než vaše prahové upozornění na nízkou hodnotu – a právě ono je z hlediska bezpečnosti ve vytrvalostních sportech nejdůležitější.

• Rising Fast / Falling Fast (rychlost změny): volitelná upozornění, která se spustí při rychlé změně glykémie – užitečná proto, že v tréninku i v závodě může na směru a rychlosti změny záležet víc než na jediném absolutním čísle.

Moje dva profily upozornění

Dexcom G7 umožňuje mít dva profily upozornění, což je přesně to, co mi dovoluje oddělit nastavení „pro běžný život“ od nastavení „pro trénink a závod“.

1) Profil pro běžný život (přísnější): Mým cílem v normálním životě je co nejvíc se přiblížit průběhu člověka bez diabetu. Vyhovuje mi držet se u dolní hranice normy a mířit na poměrně těsné hodnoty po jídle.

2) Profil pro trénink a závod (širší, s dřívějším varováním): Během sportu se záměrně přesouvám do bezpečnějšího pásma:

• upozornění na nízkou hodnotu: 130 mg/dl,
• upozornění na vysokou hodnotu: 190 mg/dl.

Není to proto, že by 130 bylo klinicky „nízko“ – jde o práh včasného varování, který mi dá čas provést malé, kontrolované úpravy dřív, než se vůbec přiblížím skutečnému riziku hypoglykémie. Stejně tak 190 mg/dl není automatický důvod k panice; je to rozhodovací bod, který mi říká, že bych měl zvážit svou předem dohodnutou korekční strategii, pokud se hodnota drží.

Jedno upřesnění, aby nevznikly nesrovnalosti: predikce Urgent Low Soon u Dexcomu se váže na dolní hranici kolem 55 mg/dl do zhruba 20 minut, nikoliv na 65 mg/dl. Moje upozornění na 130 mg/dl je můj osobní, vyšší práh „včasného varování“ pro sport; prediktivní bezpečnostní upozornění je samostatná vrstva.

Jak používám upozornění z CGM v tréninku

V tréninku je nastavení přímočaré:

• telefon s aplikací zůstává v dosahu, aby mohl fungovat jako Bluetooth můstek k zařízením Garmin,
• upozornění na telefonu ale ztlumím, abych se vyhnul duplicitám a rozptylování,
• upozornění se mi zobrazují na vybavení Garmin.

U kratších, lehkých tréninků (např. volný běh do 60 minut) často trénuju bez rutinního příjmu sacharidů (nebo si beru jen minimální nouzovou variantu). Cílem je chovat se co nejblíž vytrvalostnímu sportovci bez diabetu: stabilní glykémie, minimum „přeřizování“ a zachování normální metabolické signalizace tam, kde to dává smysl.

U dlouhých nebo náročných tréninků držím stejnou logiku, jen s vyšší disciplínou v provedení: upozornění jsou tu od toho, abych na problém nepřišel příliš pozdě.

Jak používám upozornění z CGM v závodě

V závodě je fyziologie stejná, mění se ale logistika: k zařízením se hůř dostanete a rozptýlení vás stojí hodně. Prioritou se tedy stává:

• udržet upozornění smysluplná, ne rušivá,
• používat vibrace nebo tiché režimy, kdykoliv to jde,
• brát upozornění jako pokyn jednat dřív, ne jako důvod k panice.

Výsledný efekt: systém mi pomáhá dělat to, o co v celém tomhle přístupu usiluju – zůstat předvídatelný, zůstat v bezpečí, zůstat schopný plán provést.

Ukázka dat z CGM při Ironmanu s diabetem 1. typu

Příklad 1: Ironman 140.6, Cozumel

Snímek obrazovky z aplikace CGM během plného Ironmanu. Vodorovná osa pokrývá zhruba 12hodinové okno od doby před plaváním až po cíl, svislá osa ukazuje glykémii v mg/dl; vodorovné linky vyznačují hranice cílového pásma. Na křivce je vidět stabilní start a plavání, mírný vzestup v depu a na začátku kola, dlouhé stabilní pásmo na kole a pozvolný pokles během běhu k dolní hranici cílového pásma – bez prudkých propadů. Po dojezdu se hodnota ustálila kolem 88 mg/dl.

Časování a kontext:

• Start závodu: zhruba 06:00
• Zobrazený úsek CGM: asi 12hodinové okno od doby před plaváním až po cíl
• Podmínky: horko a vysoká vlhkost po celý závod
• Oficiální mezičasy:
  • celkem ≈ 08:36:51
  • plavání: 00:52:29
  • T1: přibližně 00:02:30
  • kolo: 04:30:40
  • T2: přibližně 00:02:40
  • běh: 03:08:32

Interpretace křivky CGM podle fází závodu:

• Před plaváním a plavání (06:00 → cca 06:53): Glykémie startuje v kontrolovaném, záměrně středním pásmu a během plavání zůstává stabilní, což odpovídá krátkému trvání plavání, plným zásobám glykogenu a tomu, že nebylo potřeba přijímat sacharidy zvenčí.
• T1 a začátek cyklistiky (cca 06:53 → cca 07:30): V depu a na začátku kola se objevuje mírný, postupný vzestup glykémie, který odpovídá reakci katecholaminů, stresu z depa a rozjezdu strukturovaného doplňování energie na kole.
• Hlavní část cyklistiky (cca 07:30 → cca 11:30): Glykémie se drží v širokém, stabilním pracovním pásmu. Odpovídá to fázi s nejvyšším a nejpravidelnějším příjmem tekutin i sacharidů, který je vyvážený vysokou mírou pocení a trvale vysokými metabolickými nároky v horkém a vlhkém prostředí.
• T2 a začátek běhu (cca 11:30 → cca 12:15): Křivka začíná mírně klesat, jak roste mechanická zátěž a jak je doplňování energie oproti kolu omezenější.
• Hlavní část běhu (cca 12:15 → cca 14:45): Postupný, předvídatelný pokles pokračuje směrem k dolní hranici cílového pásma, což odráží nakumulovanou únavu, rostoucí tělesnou teplotu a nižší příjem. Nejsou vidět žádné prudké propady ani odrazy.
• Po dojezdu: Glykémie se stabilizuje kolem 88 mg/dl s plochou trendovou šipkou, což ukazuje na kontrolované a bezpečné vedení glykémie na konci dlouhé, tepelně náročné akce.

Příklad 2: Half Ironman

Snímek obrazovky z aplikace CGM během Half Ironmanu. Vodorovná osa pokrývá zhruba šestihodinové okno, svislá osa opět glykémii v mg/dl a vodorovné linky hranice cílového pásma. Časová osa je oproti plnému Ironmanu stlačená: po stabilním startu glykémie rychleji stoupá, střední část se drží v sevřenějším pracovním pásmu a během běhu klesá, ale v mnohem kratším okně.

Časování a kontext:

• Start závodu: zhruba 09:00
• Zobrazený úsek CGM: asi 6hodinové okno
• Celkový čas: ≈ 04:12

Oproti plnému Ironmanu je časová osa stlačená a intenzita závodu je po celou dobu vyšší.

Na startu je glykémie opět stabilní a pod kontrolou. Během plavání a začátku cyklistiky stoupá rychleji než na plné distanci, což odpovídá vyšší relativní intenzitě a dřívějšímu doplňování energie.

Prostřední část ukazuje sevřenější, kompaktnější pracovní pásmo, což odpovídá agresivnějšímu provedení na kratší trati. Během běhu má glykémie klesající trend, ale v mnohem kratším okně než u plného Ironmanu. Při menší kumulované tepelné zátěži a únavě bývá pokles mělčí a s koncem závodu se rychle upraví.

Dohromady obě křivky odrážejí stejnou logiku řízení použitou na různé formáty: dlouhodobou stabilitu při zátěži horkem na plném Ironmanu oproti sevřenější kontrole při vyšší intenzitě na kratší půldistanci.

Příště: Co dělat, když glykémie stoupá nebo klesá? V dalším díle série nás Riccardo provede tím, jak během závodu upravuje svůj plán doplňování energie. Čtěte zde.